Zdeněk Guži vyrůstal v osadě na Slovensku a ve Zvolenu se vyučil elektrikářem. Po dokončení základní vojenské služby dostal nabídku, aby v armádě zůstal. Nakonec jako voják strávil velkou část života. Během práce u armády si dodělal nejprve maturitu a následně i vysokou školu. Zlom pro něho představoval rok 1989, kdy založil lokální pobočku Romské občanské iniciativy (ROI) a nakonec se za Občanské fórum dostal jako poslanec do České národní poslanecké rady.

Zdeněk Guži se narodil roku 1949 v Brně, kde jeho rodiče pracovali. Přibližně v jednom roce jeho života se vrátili na Slovensko do osady v obci Súdovce, okres Krupina. V následujících letech se do rodiny narodilo osm dalších sourozenců. Otec pracoval mimo Súdovce a domů se vracel až večer, a tak měl Zdeněk na starosti vypravování sourozenců do školy a pomoc matce. Sám navštěvoval do 5. třídy základní školu přímo v Súdovcích, ale od druhého stupně dojížděl do obce Hontianské Moravce: „Dojížděli jsme autobusem a někdy jsem vycházeli, tak abychom do školy přišli včas. To když nebyly peníze na autobus. Zejména když bylo léto, tak nám to nevadilo.“

Gužiho rodiče si velmi dobře uvědomovali důležitost vzdělání, a tak po ukončení základní školy nastoupil Zdeněk na střední odborné učiliště, obor elektrikář do Zvolena, kde bydlel společně se svým kamarádem na internátě. Ačkoliv se později jeho kariéra ubírala jiným směrem, dodnes děkuje svému otci, že mu umožnil vystudovat. Navíc vyučení mu patrně otevřelo i dveře k práci a možnému postupu v armádě.

V roce 1969 Zdeněk Guži narukoval do Havlíčkova Brodu k vrtulníkové letce Začínal jako operátor na věži a později se z něho stal pomocník řídící letovou zónu. V době základní vojenské služby byl již ženatý a s manželkou čekali rodinu. Otázka materiálního zabezpečení a vlastního bydlení se pro něho stala aktuální. A tak když přišla nabídka, že by mohl zůstat další tři roky v armádě, neváhal. Zástupce velitele vyřídil vše potřebné ve Zvolenu a Guži se i s manželkou a synem usadili v Havlíčkově Brodě, kde dostali byt. Svou profesionální kariéru u armády začal jako četař, ale brzy prošel kurzem a stal se výkonným praporčíkem pro rotu. V této pozici se staral o její potřeby, materiální zajištění apod.

Po třech letech přišla další nabídka na dalších pět let. I tu uvítal a přijal. Ve svém zaměření zůstával u letectva, i když se jeho hodnosti i vzdělání postupně zvyšovaly. Nejprve si na Střední vojensko-ekonomické střední škole v Žilině dodělal maturitu a posléze nastoupil na Pedagogickou fakultu nitranské univerzity. Z výkonného praporčíka se stal poručíkem, rotným, rotmistrem. Ještě jako poručík se dostal k přípravě pro piloty a padákové službě: „Rád jsem se chodil dívat na kolegu, který tam byl, a na seskoky padákem, tak jsem o to požádal. Prodělal jsem v Malackách výcvik na přípravu. Tam jsem taky udělal první seskoky. A tam mě to tak chytlo. Mám 1300 seskoků. A abych se i po této stránce zdokonaloval, musel jsem absolvovat některé dané seskoky. Seskok do vody, za tmy, za šera, do sněhu, do hor. To všechno jsem musel absolvovat, abych byl lepší a lepší.“

Po celý svůj život se Zdeněk Guži cítil být Romem, a ačkoliv podle jeho slov nebyla tenkrát u armády taková diskriminace, často se setkával s tím, že na něj ostatní zpočátku pohlíželi skrz prsty. To však byl pro něho hnací motor: „Já jsem se však nedal, a když jsem Rom, tak vám ukážu, že i Rom to dokáže. Že to není problém, že to je v tom člověku, který dokáže tyhle věci překonat, uběhnout, udělat kliky, shyby, posilovat atd. A tam se potom nebere rozdíl, jestli jsi bílý nebo černý. Umíš, tak seš dobrej!“ A díky jeho snaze, znalostem a dovednostem ostatní věděli, že se něho mohou spolehnout.

VIDEO

 

 

V 70. a 80. letech se v ČSSR mezi Romy objevovaly tendence různého romského aktivismu, včetně Svazu Cikánů-Romů. Pro příslušníka armády bylo nepřípustné, aby se zapojil do podobných hnutí, přesto se postupně angažoval alespoň v rámci svých možností. Protože hrál na kytaru, založil si kapelu, se kterou občas vystupoval. Toho si všiml jeden okresní sociální pracovník věnující se otázce Romů a oslovil ho, zda by mu občas nechtěl pomoct. Nabídku Zdeněk s nadšením přijal a společně začali objíždět okres. Tak Guži získal větší vhled do dané problematiky. Viděl, že hlavními komplikacemi v životě místních Romů jsou především škola a ubytování a že právě v těchto oblastech je potřeba Romům pomoci.

Když přišel listopad 1989, Zdeněk pád komunistického režimu podporoval. V tu dobu již měl kontakty, a tak zavolal Emilovi Ščukovi, že by se rád zapojil. Ten to uvítal a pozval ho na sjezd do Rokycan s tím, že by mohl přijet v uniformě. Na sjezdu ROI v Rokycanech měl Zdeněk nakonec i řeč, že přestože je voják, jako občan se do revoluce zapojuje a vítá tuto změnu: „Tam jsem viděl to otevřené občanství pro každého. Bez rozdílu názorů. Prostě jsem občan a chci pro to něco udělat.“

Jak sám říká, do té doby se o politiku příliš nezajímal, ale nyní se mu otevřely oči. Viděl, že přišla příležitost, jak Romům pomoci. Jeho cesta k politice však nebyla bez úskalí. Někteří jeho kolegové z armády s jeho počínáním nesouhlasili, přestali ho zdravit, nebo dokonce přecházeli na druhou stranu silnice. Gužiho to neodradilo. Naopak si o to více uvědomil, že i přes všechny frčky a vzdělání je Rom z osady: „Teď mám šanci pro Romy něco udělat. A pokud to neudělám, tak potom asi nejsem Rom. A proto jsem do toho šel.“

Po rokycanském sjezdu ROI a návštěvě u Emila Ščuky a Jana Rusenka si uvědomil, že je třeba, aby ROI měla větší lokální podporu. Proto se rozhodl zřídit okresní pobočku ROI v Havlíčkově Brodě. Věděl, že v okolí je mnoho Romů, kteří by se rádi nějak aktivně zapojili, ale nemají tušení jak na to. Díky aktivitám s okresním pracovníkem během předešlých let ho velká část rodin již znala. V rámci okresního Občanského fóra se dal dohromady s panem Dzurkem a společně začali objíždět jednotlivé rodiny. Pro zájemce poté uspořádali setkání v restauraci u Karla IV. Jejich hlavním záměrem bylo dát lidi dohromady a říci jim: „Tohle se stalo a tohle vzniklo. Vidíte to v televizi, slyšíte to v rádiu. Je na vás, jestli se do toho zapojíte nebo ne. Ale podle mého názoru je to šance, jak všechno to, co jsme si před tím říkali (špatné bydlení, škola, zvláštní školy a tak), můžeme odstranit a společně dokázat, že to půjde k lepšímu.“

Po schůzce pak znovu obešli rodiny a s těmi, kteří se chtěli zapojit, založili okresní pobočku ROI. Začali se pravidelně scházet, vytvořili program týkající se nejpalčivějších témat a postupně pracovali na konkrétních návrzích. Zdeněk Guži byl navržen na předsedu a zároveň zastával funkci vyslance okresní pobočky k hlavnímu vedení ROI v Praze. Jedním z jejich úspěchů bylo získání pěti nových bytů. Radnice původně chtěla romské rodiny sestěhovat do jednoho domu, ale členové oblastní ROI byli striktně proti. Dokonce řekli, že v tom případě o byty nestojí, ale nabídli, že pokud budou v různých domech, dají jim návrh na konkrétní rodiny a také která půjde do jakého bytu. Radnice souhlasila a dala k dispozici pět bytů v rámci jednoho sídliště.

Gužiho politická kariéra ale nekončila oblastní pobočkou ROI. Pod záštitou Občanského fóra se dostal na kandidátku do České národní poslanecké rady. Spolu s ním se nakonec do Poslanecké rady dostali například i Ondřej Giňa, Karel Holomek a Dezider Balog. Klub v rámci ROI založit nemohli, ale byli v komisi pro řešení příslušných otázek v rámci republiky. Na prosazování zájmu Romů však byla podle Gužiho do značné míry příliš hektická doba: „Tenkrát se musely přijímat jiné zákony, předělávat, demontovat staré zákony atd. Takže naším cílem tenkrát bylo dostat do Ústavy národnostní menšinu romskou. A to se podařilo.“

Jako poslanci za kraj se Gužimu také podařilo prosadit rekonstrukci nemocnice v Havlíčkově Brodě. Nicméně jeho mandát skončil roku 1992 Do dalších voleb se ROI rozhodla sestavit vlastní kandidátku, ale nepodařilo se jí uspět. Zdeněk Guži však zůstal aktivní i v následujících letech a spolupracoval s několika politickými stranami jako například KDU-ČSL a Stranou Zelených.

Článek vyšel v časopise Romano voďi. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si předplatné na www.romanovodi.cz.

O Zdeňkus Guži: Khatar slovačiko romano gav prekal e armada andre ROI

O Zdeňkus Guži bariľa andro romano gav pre Slovensko the andre Zvolena sikhľiľa avri sar elektrikaris. Sar has ko slugadža, ta les mangle, či na kamel te ačhel andre armada. Paľis has but berš paš o slugadža. Sar andre armada kerelas e buťi, ta peske paš oda kerďa peršo e maturita u paľis the bari škola. Nevipen andre leskero dživipen anďa o berš 1989, akor thoďa pro pindre lokalno Romane manušengeri inicijativa (ROI) pobočka the pro agor tel o Občansko fórum has sar o zaačhado andre Česká národní poslanecká rada.

O Zdeněk Guži uľiľa andro berš 1949 Bernate, kaj kerenas buťi leskeri daj the o dad. Sar leske has vaj jekh berš, gejle pale pre Slovensko andro romano gav andro gav Súdovce, koterošno than Krupina. Paľis has leskera da the le dades mek aver ochto čhavore. O dad kerelas andre aver foros u avelas khere ča raťi, ta o Zdeňkus bajinelas pal cikneder čhavore u šegitinelas la dake. Jov korkoro phirelas andro pandžto trijeda pre zakladno škola andro Súdovce. Sar has phureder, ta phirelas imar andre škola ko Hontianske Moravce: „Phirahas le autobusiha u te na has o love, ta varekana džahas pro pindre, te kamahas te avel, sar kampelas, andre škola. Sar has o ňilaj, ta oda has mišto.“

Le Gužiskeri daj the o dad džanenas, hoj e škola hin igen angluňi, ta les dine pal e zakladno škola te sikhľuvel pro „střední odborné učiliště“ sar elektrikaris andre Zvolena. Odoj bešelas peskere amaleha pro internatos. The avka, hoj paľis leskeri kariera džalas avre dromeha, paľikerel le dadeske, hoj les dine te študinel. Upreder leske e škola paľis phundraďa o vudar kije buťi andre armada the feder buťakero postos.

Andro berš 1969 geľas kijo slugadža andro foros Havlíčkův Brod u dine les kije vrtulnikovo letka. Peršo kerelas operatoris pre veža the paľis has paš o vast sar pomocňikos andre „řídící letová zóna“. Sar has slugadžis, ta imar iľa vera la romňaha the užarenas čhavoro. Pal soste dživena the kaj bešena, leske has but pro jilo. Ta kana leske phende, hoj šaj ačhel mek trin berš andre armada, ta has rado. O zaačhado vaš o veľitelis leske kerďa o ľila andre Zvolena u o Guži la romňaha the le čhavoreha chudle o kher andro Havlíčkův Brod. Peskeri profesijonalno kariera paš e armada chudľa sar četaris, maj kerďa o kurzos the kerelas sar „výkonný praporčík pro rotu.“ Kerelas sa, so kampelas predal e rota.

Pal o trin berš leske phende, hoj te kamel, šaj ačhel mek aver pandž berš. O Zdeňkus Guži has rado. Ačholas paš o „letectvo“„no leskero džaňiben the o hodnosťi has furt bareder. Kerďa peske pre Maškarutňi vojensko-ekonomicko škola Žilinate e maturita u paľis gejľa pre Pedagogicko fakulta nitransko univerzita. Le praporčikostar has poručikos, rotno, rotmistros the avka dureder. Mek sar poručikos pes dochudľa kijo vicvikos, so kerenas o pilota the kije padakovo služba: „Igen rado phiravas te dikhel pro miro amalis, savo odoj has, the sar džanas tele le padakenca, ta mangľom man odoj. Dine man andro Malacky, kaj kerenas o vicvikos. Odoj chudľom te chuťkerel le padakoha. Oda pes mange but pačisaľolas. Hin man 1300 chuťibena le padakoha. Kaj kada mek feder te džanav, kampľa mange te kerel špecijalna chuťibena le padakoha. Andro paňi, sar has šišitno, te na has mišto te dikhel, andro jiv, andro bare bara/hori. Kada savoro, te avav feder the feder.“

Calo dživipen pes o Zdeňkus Guži šunelas sar Rom the sar phenel, akor andre armada e diskriminacija na has, the avka pre leste varesave manuša na dikhenas mišto.
Oda leske has jekh u mek sas olestar zoraleder: „Me sa ľikerďom, phenďom mange: te som Rom, ta the avka tumenge sikhavava, hoj the o Rom oda džanela te kerel. Hoj oda džal, te o manuš kamel, u džala dureder, džanela te denašel, te kerel o kliki, shibi, bararela peskeri zor, the aver. Paľis imar ňiko na dikhel či sal parno, abo kalo. Džanes, ta sal lačho!“ Te lenge kada savoro sikhaďa, ta imar džanenas, hoj leske šaj paťan.

Sar has 70.–80. berša, ta andre ČSSR maškar o Roma has ajso uprehazdľipen, akor oda has the o Svazos Romengero (SCR). O manuša andre armada našťi ňič andre kajse sgejľipena kerenas. O Zdeňkus kerelas choc ča vareso andro romano uprehazdľipen. Bašavelas pre gitara, ta peske kerďa e kapela u varekana laha bašavelas. Dikhľa les jekh manuš khatar o socijalno odboris, savo kerelas maškar o Roma, u phučľa lestar, či leske našťi varekana šegetinel la buťaha. O Zdeňkus Guži has but lošalo. Chudle jekhetanes te phirel pal o okresis. Avka jov buter prindžarďa pal kaja problematika. Dikhľa, hoj nekhbuter kampel le Romenca te kerel buťi te džal pal o školi the pal o khera. Hoj lenge kampel oleha te šegitinel.

Sar avľa o novembris 1989, ta has o Zdeňkus rado. Akor prindžarelas buter romane manušen, ta vičinďa le Emiliske Ščukoske, hoj kamel tiš vareso te kerel. Jov has rado the vičinďa les pro sgejľipen andro Rokycany, u kamelas, te avel urdo andre uňiforma. Pro sgejľipen paľis o Guži vakerelas. Phenďa odoj, hoj the te hino slugadžis, kamel tiš vareso te kerel, bo hino rado, hoj o režimos pejľa: „Odoj dikhľom o drom perdal sako manuš. Sako šaj diňa peskeri goďi. Som manuš, savo bešel andre aja them u kamav vareso te kerel.“

Sar korkoro phenel, dži akor pal e poľitika na bajinelas, no kadaj phundraďa o jakha. Dikhľa, hoj akana šaj le Romenge šegitinel. Aľe na džalas oda lokes. Varesave manuša andre armada leha imar na kamanes te vakerel, leske oda has jekh. Džanelas, hoj o frčki the o školi lestar na kerde avre manušes, hoj hino o Rom khatar romano gav: „Akana šaj predal o Roma vareso kerav. Te oda na kerava, ta talam na som Rom. Vašoda oda kamavas te kerel.“ Pal o rokycansko sgejľipen the sar has kijo Emil Ščuka the dikhľa pes le Jančuha Rusenkoha, ta džanelas, hoj kampel, te la ROI Prahate hin the lokalno zaačhiben. Kerďa akor koterošňi ROI andro Havlíčkoskero Brodos.

Džanelas, hoj odoj hin but Roma, save bi kamenas tiš vareso te kerel, no na džanen sar. Sar kerelas le manušeha khatar o socijalno odboris, ta les imar o manuša prindžarenas. Has odoj o koterošno Občanské fórum u odoj has o Rom Dzurka. Chudle jekhetanes te phirel pal romane famiľiji. Predal o Roma kerde o sgejľipen andre reštauracija Karel IV the kamenas lenge te phenel: „ Ačhiľa pes kada the akana hin kajso nevo jekhetaňiben. Dikhen oda andre televizija, šunen andro radijovos. Akana tiš vareso šaj keren, te kamena. Sar kamena. Me phenav, hoj oda hin e šancija, sar savoro pal soste dahas e duma (nalačho bešťipen, o školi, špecijalna školi the aver) šaj visaras u jekhetanes, šaj sikhavas, hoj oda ela feder.“

Pal o sgejľipen pale gele kijo famiľiji u le manušenca, save kamenas, thode pro pindre koterošňi ROI. Phirenas pro sgejľipena, kerde o programos nekhphareder phučibnenca u polokes chudle te kerel e buťi, te hin sa feder. Le Zdeňkus thode o manuša sar šerales u paš oda has sar koterošno bičhado paš o vast la Prahakera ROI. Jekh lengeri lačhi buťi has, hoj chudle pandž khera. O foros kamelas le Romen te thovel te bešel andre jekh kher, no e koterošňi ROI kada na kamelas. Phende akor, hoj te oda kerela o foros, ta o khera na kamen. Tiš phende, te le Romen na thovena te bešel jekhetanes, ta jon korkore kidena avri, kaj save Romen te den te bešel. Paľis o foros phenďa, hoj oda kerena, sar kamen jon, u diňa pandž khera pro jekh sidliskos.

Le Gužiskero poľiticko karijera na agorisaľiľa andre koterošňi ROI. Tel Občanské fórum pes dochudľa pre kandidatka andre Čechiko národní poslanecko rada. Jekhetanes leha odoj has the o Ondřejis Giňa, o Karel Holomek the o Dezider Balog. Našťi kerde o klubos andre ROI, aľe has andre komisija, savi ala phučibena dikhelas andre calo repubľika. Te kerel vareso buter perdal o Roma, akor na džalas, bo sar phenel o Guži, akor has but aver buťi: „Kampelas te dikhel neve zakoni, te prekerel o zakoni, save has, te demontinel purane zakoni, the aver. Ta amen kamahas, te hin andre Ústava národnostních menšin the e romaňi nacija. Oda akor kerďam.“ Sar zaačhado o Zdeňkus Guži tiš kerďa bari buťi andre oda, te hin kerďi e rekonštrukcija andre špitaľa andro Havlíčkův Brod. Oda pes tiš kerďa. Leskero mandatos agorisaľiľa andro berš 1992. andro nevo avrikidľipen/voľbi e ROI imar thoďa pengere kandidata, aľe na chudle ajci hangi, keci kampenas. O Zdeňkus Guži has dureder andre poľitika u kerelas buter poľitickone serenca, sar hin o KDU-ČSL, abo e Strana Zelených.