Lucie Macků: Princip inkluzivního vzdělávání prospívá lidem i trhu práce

„Nezaměstnanost zůstala na konci srpna na úrovni 7,5%.“ Podobnými zprávami
jsme doslova zaplavováni každý den, a pokud se nespokojíme s vysvětlením špatné
(případně zhoršující se) ekonomické situace, je pro nás obtížné rozklíčovat, co
za nezaměstnaností vlastně stojí.

Pokud se na problematiku uplatnění na trhu
práce podíváme z hlediska vzdělávání, je patrné, že většina škol nezvládá
přípravu absolventů na trh práce. Chybu však nelze hledat pouze u škol, které
často nedisponují potřebným softwarovým a technologickým vybavením k lepší
přípravě svých studentů na požadavky trhu práce. Přestože existují školy, které
se své studenty snaží připravit na realitu, jež na ně čeká za prahem školy, jsou
tyto školy spíše výjimkou a realizovaná opatření vycházejí z osobní
angažovanosti a nadšení jednotlivých ředitelek, ředitelů, učitelek a učitelů. V
této oblasti jednoznačně chybí systémová podpora propojení škol a
zaměstnavatelů.

Ve většině případů však české školy nejsou v dostatečném kontaktu se
zaměstnavateli (výjimkami jsou specifické výuční obory) a nedokážou pružně
reagovat na měnící se požadavky trhu práce. Jak již bylo zmíněno, hlavní problém
tkví v nedostatečném systémovém ošetření spolupráce škol a zaměstnavatelů a
můžeme jen doufat, že se situace zlepší a školy dostanou od MŠMT potřebnou
systémovou i finanční podporu k tomu, aby mohly efektivněji reagovat na poptávku
trhu práce.

Ohrožené skupiny na trhu práce

V debatě o trhu práce je zajímavým přínosem nedávný výzkum Tomáše Sirovátky a
Ivany Šimíkové (Politika zaměstnanosti a další opatření na trhu práce; vyd.
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí), ze kterého vyplývá, že „znevýhodnění
ohrožených skupin se prohlubuje, protože o pracovní místa soutěží více
nezaměstnaných, kteří je odsouvají (tzv. teorie fronty).“ Autoři studie
analyzují rozhovory s pracovníky Úřadů práce a jedním z témat, o které se
zajímají, jsou i tzv. ohrožené skupiny na trhu práce. Z rozhovorů vyplývá, že do
těchto skupin nejčastěji řadí absolventy bez praxe (42%), dlouhodobě (více než 1
rok) nezaměstnané (37%) a starší obyvatele (nad 50 let; 30%). Naopak ženy s
malými dětmi (24%), zdravotně handicapované (20%) a příslušníky etnických menšin
(6%) považují za méně ohrožené na trhu práce. Procentní rozdíl významnosti
jejich ohrožení je přitom zarážející, i když se nedomnívám, že by tyto skupiny
měly menší problém s hledáním zaměstnání. Z výzkumu dále vyplývá, že prosazení
skupin „příslušníci etnických menšin“, „ženy s malými dětmi“ a „zdravotně
handicapovaní“ do opatření aktivní politiky zaměstnanosti je hodnoceno jako
nedostačující.

Z minulosti realizovaných šetření mezi zaměstnavateli vyplývá, že významným
důvodem nezaměstnávání osob se zdravotním postižením je obava z jejich
zdravotního handicapu. Tomuto šetření odpovídají i výsledky výzkumu Sirovátky a
Šimíkové, kteří jako důvody, proč se ohroženým skupinám na trhu práce nedaří
prosadit, uvádějí nedostatek pracovních míst (50%), ale také znevýhodnění skupin
zaměstnavateli (36,8%) a chování zaměstnavatelů (13,2%). Vysoká míra
nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením či zástupců etnických menšin je
přitom významně spojena s absencí přímé osobní zkušenosti zástupců většinové
společnosti (budoucích zaměstnavatelů) a zástupců znevýhodněných skupin v
průběhu předškolního a základního vzdělávání. Zaměstnavatelé se často obávají
odlišnosti svých potenciálních zaměstnanců, a proto vybírají jiné uchazeče.

I v této souvislosti je třeba vyzdvihnout přínos inkluzivního vzdělávání. Každý
jedinec si v období nástupu do školy vytváří představu o normě společnosti, ve
které žije a učí se spolužití v širší sociální skupině. V dospělosti se mu tato
představa bude měnit velmi těžce, a proto je důležité v hlavním vzdělávacím
proudu prosazovat koncept společného vzdělávání.

Romština na finských školách

Často zmiňovaným ideálním příkladem školství je Finsko (z konference se zástupci
finského školství v Senátu ČR uveřejnil přepisy EDUin), které má přípravný
program pro děti migrantů (asi 4 %) – zaměřený hlavně na jazyk a nekognitivní
dovednosti. Po absolvování tohoto programu přecházejí děti migrantů do hlavního
vzdělávacího proudu. Podobně jsou i romské děti ve Finsku vzdělávány v hlavním
vzdělávacím proudu. Na finských školách se začala vyučovat romština a podařilo
se zde dosáhnout pozitivního přístupu společnosti k principu společného
vzdělávání.

Týden inkluze

Jednou z akcí, jak upozornit na výhody společného vzdělávání, je
Týden inkluze,
který se bude konat od 4. do 10. listopadu 2013 a který za přispění OSF pořádá
o.s. Rytmus a Člověk v tísni. Cílem této akce je podpořit zapojování žáků se
znevýhodněním či postižením do škol hlavního vzdělávacího proudu. Do této akce
se můžete zapojit i Vy – od jednotlivců po organizace; od mateřských, základních
či středních škol po občanská sdružení a média.

Autorka je výkonná ředitelka České odborné společnosti pro inkluzivní
vzdělávání, o.s.