Katarína Klamková: Co mě nezabije, to mě posílí

IQ Roma servis je samostatná, nezávislá neziskovka. Občanské sdružení, které vzniklo již v roce 1997, byť původně šlo jen o organizaci bez zaměstnanců, nepřímo přidruženou při Drom, romském středisku v Brně – příspěvkové organizaci města. Současné „Íkvéčko“ tvoří tým 43 lidí, podobný počet dobrovolníků a má dopad až na 2000 klientů ročně. Letos získalo titul Neziskovka roku – ocenění jako nejúspěšnější velká nezisková organizace v ČR, které uděluje Nadace rozvoje občanské společnosti.

Povídali jsme si s ředitelkou IQRS, Katarínou Klamkovou.

Jak jste se k nezisku a k romským tématům dostala? Co vás k nim táhlo?

V romském tématu jsem se ocitla úplnou náhodou. Začínala jsem v roce 2000 jako dobrovolník přes projekt Muzea romské kultury, které nás jako studenty oslovilo pro přímou práci v rodinách. Nikdo se moc nehlásil, tak jsem chtěla pomoct a tahle zkušenost mě nadchla. Návazně jsem se také dobrovolnicky podílela na vzniku a fungování neformální skupiny romské a neromské mládeže Barevný svět, kde jsme během roku uspořádali mnoho festivalů, filmových klubů a besed.

Získala jsem tak spoustu romských přátel.Trochu proti své vůli jsem pak začala působit v romském středisku Drom – byla jsem studentka a ještě jsem nechtěla do práce, ale nikdo jiný nebyl k dispozici, a také jsem uměla anglicky. A pak už přišel IQ Roma servis – nejprve jsem koordinovala malý tým terénních pracovníků a asi od roku 2004 působím jako první oficiální ředitelka a statutární zástupkyně. Mám ale i zkušenosti ze soukromého sektoru, zejména z firmy svých rodičů, která se zabývá vývozem a dovozem z Finska.Také jsem tam přes rok s rodinou žila, chodila jsem tam i do základní školy.

Jak na své začátky v IQRS vzpomínáte?

Současné Íkvéčko nakopl mezinárodní projekt RrAJE (Roma rights and access to justice in Europe), na kterém jsem pracovala s kolegou Martinem Giňou. Byli jsme k němu kritičtí, protože se zaměřoval především na financování anglických konzultantů a policistů; samosprávy a práce v terénu byly ponechány na zcela dobrovolném principu. Vykonávali ji velmi aktivní, upřímně zapálení místní Romové, kteří fungovali dobře a stabilně – a my jsme se rozhodli profesionalizovat jejich práci projektem MPSV v roce 2003. Dostali jsme první samostatné peníze a otevřeli první pobočku na Cejlu 49 Brně. Náš první tým, převážně romský, fungoval tak aktivně a zapáleně, že mě ta práce nadchla.

Když máte cíle, které jsou sice velkou výzvou, ale plně v ně věříte, a tým, který se pro ně „sebepřesahuje“, chce pracovat co nejlépe, má velké srdce, ale i spoustu rozumu, naděje a proaktivní energie, nejde, než si tu práci dlouhodobě zamilovat. A přesně to se mi stalo.

Začali jsme mezi prvními v regionu rozvíjet síť terénních pracovníků, návazně, díky velkému počtu Romů, kteří nás v naší první kanceláři navštěvovali, jsme zřídili i poradenské služby, včetně právních. Dnes máme velmi široký a komplexní záměr, přímé služby „Pro rodiny s dětmi“, „Pro Mladé“, „Pro Dospělé“ a sekci „Pro Společnost“, ve které realizujeme kampaně, vzdělávání, koncepční práci. Přímou práci realizujeme zejména v Jihomoavském kraji, pobočky máme v Brně, Břeclavi, Vyškově, nepřímou pak v rámci celé České republiky i mezinárodně.

Co je váš „motor“, který vás žene dopředu?

Když mě něco nadchne, mám obvykle tendenci být houževnatá a velmi vytrvalá, až dokud nedosáhnu výsledků, jaké bych očekávala. V IQRS, ač jsme šikovní, máme ještě stále před sebou velké výzvy, a to nejen v oblasti středoškolského a vyššího vzdělání Romů, které je mou srdeční záležitostí, ale i v tom, vidět Romy jako nezávislé, svobodné, vnitřními zdroji a nadhledem vybavené osobnosti, s širokým manévrovacím polem a možnostmi, dosahující společenských úspěchů a nadto přinášející do společenské kultury a hodnot své velké srdce a schopnost se radovat, radostně vnímat a prožívat.

Mou největší motivací je, že našim cílům a vizi věřím, že mám radost ze svých spolupracovníků, z jejich motivace, kompetencí a z toho, jak konstruktivně fungují "jako hodinky" v jednom velkém týmu. Že si umíme věci vyříkat přímo a díky jakémusi vyššímu "sebepřesahování" se v naší různosti propojit – jsou mezi námi Romové, Neromové, pravičáci, levičáci, romantici i pragmatici, praktici i
akademici… vystihuje nás neustálé učení, přemýšlení v kontextu vyšších cílů, silný tah na
branku, který jde do hloubky a hledá hmatatelné výsledky, odvaha a velké srdce, které se kloubí s kompetencemi a profesionalitou, zaměření na člověka, klienta, vnitřní víra v Romy, klienty, vnitřní předsvěčení, vize. Lidi v týmu, to je kdo a čím jsme. Od hlavy dolů. Nespokojíme se s průměrností, jde nám o kvalitu a skutečný dopad, nejen o "pěkný proces".

Jaké ty dopady jsou?

Mezi nejviditelnější dopady řadím každoročně velký počet klientů, kterým přímo pomáháme, je to ročně přes 2000 lidí. Za ty roky se zvyšuje počet zaměstnaných klientů, například v letošním roce jich bylo jen k měsíci říjnu již 76. Roste zájem rodičů i dětí o vzdělání – pakliže jsme v roce 2005 řešili primárně základní vzdělání, dnes se už z větší části zabýváme úspěšným odmaturováním, dokončením středních škol a dalšího pracovního či studijního zaměření těchto mladých Romů.Díky našemu aktivnímu přímému působení v rodinách a komunitním kampaním se meziročně zvyšuje zájem romských rodičů o kvalitní, inkluzivní předškolní a školní vzdělání. Mají také zájem aktivněji hájit své právo u zápisů.

Daří se nám s Romy v Brně vést široké diskuse, zapojovat je. Krásným praktickým příkladem bylo národní setkání lidí žijících v chudobě, či asi před třemi lety velká občanská vlna proti pochodu neonacistů Cejlem, známá blokáda, ale i další iniciativy, debaty, happeningy. Roste i počet klientů, kterým zprostředkujeme bydlení, a to i na soukromém trhu s byty, kde zvyšujeme důvěru tohoto sektoru.

Zároveň metodicky i prakticky zlepšujeme výsledky ve snižování zadluženosti, ať už komerční, nebo na bydlení.Těší nás i spolupráce soukromého sektoru, například dnes již 60 různých Ethnic Friendly zaměstnavatelů v ČR. Jeden z aktuálně oceněných, DM Drogerie markt navíc i aktivně spolupracuje přímo s našim Centrem poradenství a zaměstnanosti, které ji zprostředkovalo již 4 pracovníky, další jsou v jednání. V rámci ČR máme jednu z nejvýraznějších kulturních oslav mezinárodního dne Romů, kde široce spolupracujeme s dalšími romskými organizacemi v regionu. Celkem slušně se nám daří i
formální spolupráce s veřejným sektorem – OSPODy, školy, ÚP, MČ, zvyšuje se naše vzájemná důvěra, realizujeme funkční programy a zejména do budoucnosti to má velký potenciál.

Daří se nám celkem dobře oslovovat veřejnost, například i kampaní Mypracujeme.cz, na kterou rostou pozitivní ohlasy přes sociální sítě, a to je dobrá zpráva. Já věřím v dobré jádro lidí, jak Romů, tak i Neromů, a na to cílíme věškerou energii i naděje.

To zní velmi dobře. Vždyť je vaše práce také vidět – gratuluji k získání titulu Neziskovka roku.

Děkujeme za gratulaci, je to pro nás skvělý pocit a satisfakce. Šli jsme do soutěže s důvěrou, že jsme výjimečná a plně transparentní neziskovka. Zdá se nám, že vydřený úspěch, profesionalita a ambice nejsou v ČR vždy oblíbené, zvlášť v neziskovém sektoru. Proto nás cena potěšila. Myslíme si totiž, že porotci neocenili jen vnější profesionalitu podle pravidel a příruček, akademiků a psaných norem, ale i vnitřního ducha naší organizace. Vážíme si ceny pro různorodost osobností a sektorů v porotě (veřejná, privátní, akademická, nezisková sféra) – cena nebyla nějak "sektorově či kulturně" ovlivněna, je "nadstranní", skutečně celonárodní. Navíc jsme šťastní, že tuto národní cenu vyhrála romská organizace – to taky není obvyklé, že romské či proromské organizace jsou považovány za špičku profesionálního neziskového sektoru. Ukázali jsme všem, i soukromým firmám a nadacím, že holt to tak nejen být může, ale že to tak i je. A to je, myslím, ve vícero rozměrech, pozitivní zpráva a naděje. Mimo jiné i proto, že bez hysterie, s trpělivostí, poctivou profesionalitou a dobrou organizační kulturou se i společensky nepopulární a zdánlivě neřešitelné dá funkčně posouvat dopředu.

Jaké jsou vaše další cíle?

Naše nejbližší cíle jsou ve zvýšení středoškolského a dalšího vzdělání Romů, chceme také více učit a inspirovat druhé v rámci naši Akademie Diversitas. Chceme ještě efektivněji přispívat k zaměstnanosti Romů i ve formě partnerství. Taky mi už dochází trepělivost v tom, jak musíme neustále bojovat o úvazky na zkušené pracovníky a kvalitní práci. Jako by žádné ocenění ani výsledky inspekcí nic neznamenaly, jsme neustále ve zvyšujícím se stresu a tlaku a není to zdravé pro zaměstnance ani vedení. Respektive, je to už dávno za hranou přijatelnosti, nic není stabilní, vše se neustále mění, řešíme mnoho byrokracie a nesmyslů.

Mým snem, který vůbec není jednoduchý a má množství rizik, ale nad kterým velmi intenzivně spekuluji, je dokázat realizovat takové sociální podnikání, jež významně pokryje nepřímé náklady, tj. řízení a finanční správu organizace. Už mě nebaví se trapně doprošovat systému, kterému je funkčnost a smysluplnost de facto jedno, dívá se na věci buď byrokraticky anebo alibisticky, často povrchně, šetří tam kde nemá – a naopak.

Také chceme více oslovit soukromé nadace i jednotlivce, získat větší podíl soukromých zdrojů. K tomuto účelu jsme zahájili i charitativní a stipendijní program Gendalos – Zrcadlo. V rámci něj lze podpořit stabilitu práce pedagogů, kteří individuálně a systematicky pracují s romskými středoškoláky i přímou podporu těchto dětí, jak podporou dostupnosti (například příspěvek na dojíždění do Brna pro děti z menších obcí z kraje) nebo třeba pomůckami.

Moje totiž heslo je – "co tě nezabije, to tě posílí". Doplňuji ho navíc do hloubky promyšleným "méně je více". Držte nám tedy palce.

Katarína Klamková – 37 let, pochází z Bratislavy, žije v Brně. Studovala Právnickou fakultu MU v Brně, ze které přestoupila na Sociální pedagogiku a poradenství na Filosofické fakultě, magisterské studium Řízení a supervize sociálních a zdravotnických organizací na FHS UK v Praze a Sociální práci na VOŠS v Brně. Více o IQRS naleznete zde.