Gyulla Banga: Inspirují mě lidé. Ti nejobyčejnější z obou stran
Žiji ve světě, kde je motivace a inspirace nutnost. Jsem hudebník a v téhle branži se tomu nevyhnete. Hudebníci svou inspiraci čerpají vlastně všude – v pozitivním i negativním smyslu. Když máte někoho nebo něco, v čem se najdete, inspirace vás posunuje dál.
Díky tomu žije i tradiční romský folklór, protože umění, které se naučili staří romští hudebníci, se předává z generace na generaci. A že muzikanti mohou vyprávět, co zažili za dril jako děti! I já už svou dcerku pěkně „cepuji“ – a to jí ještě nejsou ani čtyři roky. K tomu, aby mohla jednou hudbou žít, povede ještě dlouhá a tvrdá cesta. A pokud bych jí byl inspirací já, budu ten nejspokojenější tatínek na světě.
Velkou inspirací – nejen v tvorbě, ale v životě vůbec, jsou pro mě příběhy silných lidí, ochotných pomoci jiným. Tím se zabývá i projekt Ligy lidských práv „Hrdinou může být každý“ – představuje příběhy lidí, kteří bojují za svá práva a snaží se pomoci i jiným. Elena Gorolová, oběť nedobrovolné sterilizace, se angažuje v pomoci ženám s podobným osudem. Jozef Miker, aktivista ze severočeské Krupky a spoluzakladatel iniciativy Nenávist není řešení. Věra Ježková, která dlouhodobě upozorňuje na nekalé praktiky společnosti ČEZ. Ondřej Závodský, který upozornil na podezřelé smlouvy znevýhodňující stát. A více než stovka dalších… Je mezi námi ale také mnoho hrdinů, kteří nejsou vidět – ať už třeba pravidelně nosí nákup své staré sousedce nebo prostě „jen“ někomu pomohou.
A pokud jde o hrdinství a motivaci – jaké to je, žít v České republice jako Rom? Mnoho lidí – a nejen romského původu – to dobře zná a zažili to na vlastní kůži. Stačí si jenom zapnout internet a hned jste zaplaveni zprávami, jak tamti Romové loupili, tihle jak neplatí nájem, žijí pouze z dávek a ostatní obyvatelé je musí živit z vlastních daní.
Třeba ten známý případ střelce s kuší – muž trefí šípem člověka do hlavy a usmrtí ho. Na internetových diskusích pak lidé píší: „dobře mu tak, neměl krást. Poslal bych je všechny do plynu“, a mnoho podobných reakcí.
V případě, že je Rom úspěšný, a že takových není málo, se hned spekuluje, že vše podplatil a dostal se někam pouze proto, že je Rom.
Pomysleme také na to, kolik Romů o svém etnickém původu raději mlčí, aby vůbec měli v „českém“ světě naději na normální život. Znám případy, kdy si romští podnikatelé, kteří mají své vlastní firmy, raději změnili příjmení, aby mohli mít šanci na zakázky a mohli tak živit své rodiny.
A co takové manželky – nebo manželé, kteří si vzali romské muže – nebo romské ženy? Ti by také mohli vyprávět, jak na ně většinová společnost od té doby pohlíží. Například otec manželky mého bratra dodnes odmítá navštěvovat vlastní dceru, protože si vzala „cikána“.
Moje partnerka je také „bílá“, a tak vím, na co se jí lidé často ptají. Žasnou, jak to, že žije se mnou, jestli jsem jí neokradl, jestli v našem bytě bydlí celá moje rodina, jestli mi slouží – a podobné hloupé dotazy.
Nebudu ale stejný, jako převážná část obyvatel českých krajů – je také nutné napsat, že je mnoho Čechů, zaplať pánbůh, kteří odmítají být jako oni. Nebojí se nahlas sdělit, že mají romské přátele, nebojí se vyjádřit, podpořit, postavit se proti proudu.
Pro mě je hrdina každý takový člověk – z obou stran, i kdyby to byl ten úplně nejobyčejnější. Tedy ten, kdo mě inspiruje k tomu, abych byl spokojen, abych mohl večer před spaním zavřít oči a říci sám sobě, že dnešní den byl v pohodě a ať je zítřek podobný nebo ještě lepší.
Vážím si těch Romů, kteří vyrůstali jen v romské komunitě bez větších kontaktů s Neromy a pak si i přesto mezi nimi dokázali najít přátele.
A že je taková cesta pěkně těžká – protože v případě, kdy ho gádžové nějakým způsobem přijmou, musí v jednom kuse vysvětlovat, že Romové nejsou všichni takoví, jak si každý myslí. Často je terčem posměchu, urážek, fyzického napadání. Už od dětství si musí zvykat, že je jiný, než ti ostatní. A ti mu to dávají najevo, kolikrát velmi nechutným způsobem.
Je to stejné, jako by boxer dostával v jednom kuse knock-out a přitom stále vstával z podlahy a bojoval dál, přestože je mu jasné, že na body nezvítězí. Važme si všech Romů, kteří přesto k Čechům necítí nenávist.
