Ingrid Kosová: Některé tradice brání Romkám se emancipovat
Je jednou z mála Romek, která se hrdě hlásí k tomu, že je feministka. INGRID KOSOVÁ byla i mezi deseti Slovenkami, které k sobě loni pozval na oslavu MDŽ prezident Andrej Kiska. Postavením žen – a především těch romských – se zabývá už nějakou dobu. Zdaleka to ale není to jediné, co jí bere nejvíc času. Byť je původně ekonomka, věnuje se hlavně vzdělávání dětí. Mimo jiné i prostřednictvím takzvané Montessori metody.
Nevadí vám, že jste na Slovensku označovaná jako feministka?
Vůbec ne, naopak mi to lichotí. Myslet si, že feministky jsou mužatky, které nenávidí muže, je naprosto stereotypní. O to tu nejde. My muže samozřejmě potřebujeme. Chceme ale, aby se taky podíleli na domácích pracích nebo na výchově dětí. Je na tom něco špatného?
Takže třeba popírání jakýchkoli rozdílů mezi muži a ženami podle vás nemá s feminismem co do činění?
Samozřejmě že existují určité extrémní formy, ale to máte u každého hnutí. Pro mě je to ale o boji o rovnoprávnost mezi oběma pohlavími, nikoli o rovnosti. To je mimochodem další z mýtů, který se kolem feminismu mezi lidmi traduje. Ženy by neměly bojovat o to, aby byly s muži rovné. My se mužům totiž nechceme vyrovnat. Požadujeme pouze to, abychom nebyly diskriminovány jen proto, že jsme ženy.
Vy jste před časem mimochodem v jednom rozhovoru tvrdila, že třeba Romky z osad mají naprosto minimální šanci se emancipovat. Podle vás má v rodině slovo výhradně muž. Na tomhle pořád trváte?
Ano. Je potřeba říct, že v každé segregované společnosti přetrvávají rodové stereotypy. Lidé v těchto komunitách jsou přesvědčeni, že hlavním smyslem života ženy je rodit, starat se o děti a být ochránkyní rodinného krbu. A muž vydělává peníze a je hlavou rodiny. A tenhle rozdílný přístup se třeba právě v oněch romských osadách projevuje už od dětství. Nároky na dívky jsou mnohem vyšší než na chlapce.
FOTO: Petr Zewlakk Vrabec
