Výtvarník Daniel Pešta, zabývající se stigmatizací Romů, vystavuje průřez svým dílem v galerii současného umění DOX

Doposud největší samostatná výstava Daniela Pešty (*1959) v České republice představuje průřez jeho dílem z posledních deseti let. Ústředním tématem výstavy v Centru současného umění DOX je biologická a sociální determinace člověka a hledání možností, jak se z ní vymanit. Autor se prostřednictvím různých médií dotýká aktuální společenské a politické situace, kterou reflektuje jak z širší historické perspektivy, tak i z privátního úhlu pohledu. Výstava bude v DOXu k vidění do 7. 5. 2018. Dlouhodobě se věnuje také tématu stigmatizace Romů.

Multimediální umělec Daniel Pešta ve svém díle často poukazuje na mocenské manýry narcistických vůdců, pokrytectví církve či lhostejnost bezpáteřních jedinců, které vedly k takovým tragédiím, jako je holocaust, ale také reflektuje problémy současné společnosti, jako je stigmatizace sociálních minorit.

Za motiv výstavy v Centru DOX Daniel Pešta zvolil dvouhlavé tele (Double Face, 2015), které návštěvníka pozoruje u vstupu do expozice. Tu pomyslně rámují dva světelné nápisy poukazující na předurčení člověka jednak jeho genetickou výbavou (I Was Born in Your Bed), a jednak tím, jak ho vnímá většinová společnost (I Was Born in Your Head). Konflikt jedince a anonymního davu je zachycen ve stylizovaných portrétech, které autor staví do protikladu k masovým scénám, v nichž se člověk buď stává příslušníkem instituce, která ho zbavuje zodpovědnosti, či naopak bezejmenným členem menšinové skupiny a tím i potenciálním objektem diskriminace.

ZÁKLADNÍ INFORMACE

• Kurátorka výstavy: Terezie Zemánková
• Architektka: Ivana Brádková

Související článek

Narodil jsem se v tvé posteli: Litomyšl uvede výstavu Daniela Pešty o Romech

ROMEA

Výstava sleduje několik ústředních, cyklicky se opakujících okruhů, které nabízejí mnohovrstevné významy a souvislosti. Jedním z nich jsou Genetické kódy – asambláže z fotografií ze starých alb zalité do pryskyřičných bloků evokujících strukturu lidského genomu. Tváře a postavy kdysi konkrétních lidí se zde stávají pouhým stavebním článkem, který předurčuje osud budoucího jedince.

Dalším klíčovým prvkem je maska sejmutá z autorovy vlastní tváře – symbol přetvářky a ztráty individuality. Ve své zmnožené podobě vytváří maska pouhou beztvarou hmotu bez osobitých rysů, bez příběhu, kde se člověk stává pouhou statistickou položkou.

Lidský úděl Daniel Pešta nahlíží jako zoufalé sisyfovské snažení, zachycené v sérii videoartů Odnikud nikam. Vůči tomuto marasmu staví do protikladu spirituální symbol v podobě Ježíše Krista. Oproštěn od přímých náboženských souvislostí je tento symbol vnímán jako ztělesnění svobodného ducha, který se dokázal vzepřít biologické i sociální determinaci. Podobný, ovšem ne jednoznačně pozitivní potenciál naděje, obsahuje i cyklus Zvěstování. Příslib ukrytý v zárodcích budoucího života vyznívá v Peštově ztvárnění se znepokojivou ambivalencí, která je pro jeho tvorbu charakteristická.

Daniel Pešta roku 2013 představil v rámci Bienále současného umění v Benátkách svůj autorský projekt kriticky nahlížející stigmatizaci Romů I Was Born in Your Bed. V následujících ročnících Bienále (2015 a 2017) byl zastoupen vždy samostatným sálem na kolaterální výstavě Personal Structures. Roku 2017 získal druhou cenu za malbu na London Art Biennale za svůj diptych Sorry. Jeho samostatné výstavy se konaly např. v Kulturně – historickém muzeu v Osnabrücku, v Muzeu pronásledovaného umění v Solingenu v Německu, v Gulag Museu v Moskvě, v galerii Artinbox v Praze či ve White Gallery a v Jízdárně zámeckého návrší v Litomyšli. Jeho díla byla mimo jiné zastoupena také na projektech Kde domov můj a Skvělý nový svět v Centru současného umění DOX.