Výstavy k výročí tzv. Křišťálové noci: Uměním proti xenofobii, antisemitismu i rasismu

Výročí takzvané Křišťálové noci připomínají dvě výstavy, jedna v Berlíně,
druhá v Praze. V německém hlavním městě jsou vystaveny diplomatické depeše
reagující na tento rozsáhlý pogrom na Židy, v českém hlavním městě jsou
vystaveny fotografie Pavla Smejkala. Ten na snímcích z tzv. Osvětimského alba
vyměnil tváře obětí holokaustu vyměnil za tváře slavných hvězd.

Výstava depeší

V Berlíně bude ode dneška půl roku připomínat tzv. Křišťálovou noc výstava
depeší, jimiž diplomaté působící v Německu reagovali na rozsáhlý nacistický
pogrom na Židy. Výstava organizovaná berlínským židovským centrem přináší
dokumenty z 20 zemí a snaží se odpovědět na otázku, jak se svět před 75 lety
postavil ke krvavému činu, který předznamenal holokaust.

"Zprávy zahraničních diplomatů jsou úryvky a ukazují perspektivu reality z listopadu 1938," řekl při zahájení výstavy její kurátor Christian Dirks. "Zprávy samy o sobě neukazují celkový obrázek mezistátních vztahů jednotlivých zemí v předvečer druhé světové války. Jsou ale svědectvím zásadovosti nebo oportunismu," doplnil.

Celkem jsou na výstavě k vidění diplomatické depeše ze dvou desítek zemí. Zpráva z československého konzulátu ve Vratislavi pro ministerstvo zahraničí v Praze přitom představuje výjimku, protože spíše než mezinárodních souvislostí si všímá dopadů na Čechoslováky. Konzulát v tehdy německé Vratislavi popisuje násilnosti ve městě, včetně dobře zorganizovaného útoku na tamní synagogu, i to, jak se násilnosti projevily na majetku lidí.

"Bylo demolováno osm československých nearijských krámů. Zatčeno bylo pět československých státních občanů. Není vyloučeno, že mnozí českoslovenští státní občané izraelité jak ve Vratislavi, tak na venkově, kteří byli postiženi, konzulát o pomoc z obavy nepožádali," uvádí se v diplomatické depeši.

Většina ostatních depeší pochází z Berlína. Například francouzský diplomat informuje Paříž o tom, že podle jeho názoru násilnosti z Křišťálové noci v míře brutality překonala jen genocida na Arménech z počátku 20. století. Papežský nuncius pak do Vatikánu informoval o tom, že policie ráno po pogromu zasahovala proti některým diplomatům, kteří se chtěli na vlastní oči přesvědčit o následcích nacistického řádění.

Britská diplomacie ve vystavených depeších konstatuje, že násilnosti jsou výsledkem dlouhodobého nacistického plánu na likvidaci Židů. Atentát na německého diplomata v Paříži, který byl rozbuškou násilností o Křišťálové noci, podle britského ambasadora v Berlíně jen urychlil události, k nimž by tak jako tak došlo.

Americkou diplomacii na výstavě zastupuje výzva náměstka ministra zahraničí prezidentu Franklinu Rooseveltovi, aby odvolal z Německa velvyslance. Podle něj by to posílilo americkou pozici v Evropě. Náměstek také konstatuje, že obchodní vztahy USA s Německem takový krok nepoškodí, protože Němci od Američanů nakupují, jen když nemají jinou možnost.

Sovětští diplomaté, kteří v době pogromu jednali s nacistickým Německem o dohodě o neútočení, si ve svých zprávách všímají především dopadu pogromu na mezinárodní vztahy. Sovětský chargé d’affaires v Berlíně konstatuje, že britská kritika pogromu zvrátila vývoj vztahů mezi Berlínem a Londýnem, které se dosud zlepšovaly.

Zcela lhostejně se k pogromu postavilo Japonsko, které ve druhé světové válce bylo hlavním spojencem Německa. Velvyslanec v Berlíně ve své depeši píše o demonstracích, při nichž byly zničeny výlohy obchodů. "Také se zdá, že berlínské synagogy byly zničeny nebo vážně poškozeny ohněm," uzavírá nezúčastněně depeše.

Výstava Stars

Pod názvem Stars začala v pražské Galerii Artinbox v Perlové ulici výstava
fotografií Pavla Smejkala. Ke svým pracím využil snímky z takzvaného
Osvětimského alba. Tváře obětí holokaustu vyměnil za tváře slavných hvězd, lidí,
kteří představují symbol úspěchu a využití lidského potenciálu. Chce tak varovat
před hrozbami xenofobie, antisemitismu i rasismu, které jsou podle něj stále
aktuální a nerozlišují mezi obyčejnými lidmi a slavnými osobnostmi.

Prostřednictvím upravených snímků se ptá, zda by se i tito lidé mohli za
jistých okolností dostat do podobné situace; jak zabránit tomu, aby takové
situace nastaly, nebo zda je zárukou toho, aby se hrůzy holokaustu neopakovaly,
vzdělání či životní úroveň.

Pogrom se rozhořel ve vyspělém, moderním státě a byl spáchaný příslušníky
národa, jenž se pyšnil skvělými filozofy a umělci, spisovateli, skladateli a
vědci. Vyhlazování části obyvatelstva se uskutečnilo za pomoci výdobytků vědy a
techniky a bylo provedeno s maximální precizností, připomínají pořadatelé
výstavy.

Výstavou Stars chtějí pořadatelé upozornit na současnou hrozbu antisemitismu
a rasismu. "Navenek je vše v pořádku – neprobíhají tu státní pogromy, lidé mají
jiné starosti, než je ohrožení spoluobčanů, a varování se zdají přehnaná. Ale
kdesi na okraji se chaos již ohlašuje poničenými hřbitovy, pochody okolo
synagog, protiromskými demonstracemi, vzrůstající agresivitou v médiích, na
internetu," uvádí se v materiálech k výstavě.

Osvětimské album bylo nalezeno náhodou v roce 1945 v kasárnách SS v německém táboře Nordhausen-Dora bývalou vězenkyní, která se na některých záběrech poznala. Album patří k výjimečným dokladům dokumentujícím provoz táborů, nic podobného se v takovém rozsahu nezachovalo.

Současné paralely

Stejný pohled na věc má i František Kostlán ze sdružení ROMEA, který situaci
popsal v článku

Nacistická „Křišťálová noc“ a její současné paralely.

"Již z tehdejšího dění je zřejmý mechanismus, kterým probíhají takové projevy
nenávisti. Záminkou k napadání Židů po celém nacisty spravovaném území byl
jediný trestný čin (vražda), kterého se dopustil jednotlivec. Židům byla
připsána kolektivní vina, paušalizování se stalo běžnou součástí uvažování
mnohých lidí, úředních spisů i novinových zpráv. Rozpoznání tohoto mechanismu,
vzhledem k tomu, co se v Evropě včetně České republiky děje dnes, je velmi
důležité, protože funguje stejně jako tehdy. Ukazuje, že příčinou demonstrací,
pogromů a následného holocaustu byl rasismus (antisemitismus), nikoli Židé sami.
Právě tak jako dnes není příčinou nenávistných projevů vůči Romům jejich chování
(to je opět jen záminkou), ale rasismus (anticiganismus)," píše zde mimo jiné
Kostlán..

"Křišťálová noc"

Křišťálová noc je řadou historiků považována za přelomovou událost ve vztahu
nacistického režimu vůči Židům, který se změnil z diskriminace na systematické
pronásledování. Záminkou k pogromu byl atentát ze 7. listopadu 1938, kdy v
Paříži židovský mladík k Herschel Grynszpan postřelil německého diplomata Ernsta
von Ratha. Když Rath zraněním podlehl, nacistický ministr propagandy Joseph
Goebbels vyzval veřejnost k odvetě na všech Židech.

Násilnosti se děly v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v celém Německu, v
připojeném Rakousku i v obsazených oblastech Československa. Podle odhadů bylo
zničeno či poškozeno přes 1200 synagog a židovských modliteben a zhruba 7500
obchodů. Přímo při akci bylo zabito 91 osob.