V době sociálních sítí a internetového rádia jsou v České republice romské kapely jako Gipsy Kubo spojeni se svým publikem jako nikdy dříve. Kapela hraje takzvaný „rom-pop“, velice populární a rozšířený styl mezi Romy, jež kombinuje moderní rytmy s tradičním romským folklórem. I přes rozšiřující se počet kapel, které rom-pop hrají, se kapela Gipsy Kubo dokázala prosadit a získat velký počet fanoušků. Členové skupiny, žijící v různých českých městech, se dali dohromady přes sérii hovorů na Skypu. Klávesista a zpěvák Milan Dančo pomáhá s psaním velké části muziky, kterou Gipsy Kubo hrají v několika různých jazycích a dialektech, včetně romštiny.
Díky rádiu iRoma se dnes může kapela pochlubit desítkami tisíc posluchačů, jejichž počet spolu s častou účastí v hitparádě iRoma neustále roste. Anna Kokyová je nejnovějším členem Gipsy Kubo – bez ní by kapela byla ryze mužskou záležitostí. Zpěvačka, která sama pochází z muzikantské rodiny, je vdaná a má dva syny. Pro vdanou romskou ženu není běžné, aby vystupovala v kapele, pokud její členové nejsou rodinní příbuzní. Jelikož však hudba byla vždy velkou součástí jejího života, její manžel nechtěl, aby se Anna musela vzdát svého snu a rodina příjmu, který ze svých vystoupení domů přináší.
- Hlavní Producent: Kelly Whalen
- Producent: František Bikár
- Spolupracovníci Producenta: Adéla Zicháčková, Chantale Glover, Petr
Zápotocký, Renata Berkyová
Film vznikl v rámci projektu „Evropa:
Domov pro Romy“, jehož cílem je poukázat na problémy, kterým Romové ve
střední a východní Evropě čelí, a také dostat do povědomí příběhy Romů, kteří
jsou úspěšní, ale málokdo o nich ví. To vše prostřednictvím tvorby krátkých
dokumentárních filmů, kterých témata si volí a dále vytváří do filmové podoby
začínající romští novináři ve spolupráci se zkušenými dokumentaristy.
Do projektu se zapojilo celkem pět zemí: Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko,
Slovensko a Česká republika. Konkrétně Centrum nezávislé žurnalistiky (Budapešt),
Centrum nezávislé žurnalistiky (Bukurešt), ROMEA (Praha), Centrum pro vývoj
médií (Sofia), MEMO 98 (Bratislava) a Univerzita Miami (USA), jejíž profesor
Rich Beckman působil jako ředitel a odborný garant projektu.