Romano suno, nahlédněte do života nejmladší romské generace: Miroslav Čonka píše o svém strachu z rasizmu
Romano suno je literární soutěž v romštině, kterou pořádá Nová škola o. p. s. už dvacet let. Za tu dobu se v soutěži sešlo tisíce textů od dětí z různých koutů České republiky. Skrze texty můžeme nahlédnout do života nejmladší romské generace. V jakém světě žijí a jaký svět si přejí dnešní romské děti? Každý týden zde uveřejňujeme několik textů.
Romano suno 1999, Miroslav Čonka, 12 let, Pardubice
Daravipen
Andre jekh ďives džás le autobusiha andral o foros. Nastoupinďom me u džás khere. Jekhvarestar odej arakhľom trine skinen. Stuhňinďom u dikhás andral e blakica. Paľis peske ke mande bešľa jekh lendar. Začinás pes te daral u phenás peske korkoro prekal peste, kana pašal ma džana het. Aľe ov furt paš ma bešelas, u mišlinás, hoj te vistoupiná, ta man marena u me ačhá te pašľol pro chodňikos sar varesavo rikono. Aľe na ačhľa pes avke.
On vistoupinde u mange sas feder. Somas igen darado avri u vistoupinďom až pre konečno zastavka. Denašás, so mange o pindre stačinenas. Denašľom khere u sa phenďom la dake.
Ola dobatar na džav le autobusiha korkoro, aľe le kamaratenca nebo la pheňaha. Na prajinav peske, hoj pes kada ňikaske te ačhel. A hlavňe mira caľa fameľijake. Oda imar vubec na! Oda hiňi miri nejhlavňejšo pro calo svetos.
Strach
Jednoho dne jsem jel autobusem z města. Nastoupil jsem a jel autobusem domu. Najednou tam vidím tři skinheady. Ztuhl jsem a díval se oknem autobusu ven. Potom si ke mně sedl jeden z nich. Zmocnil se mne strach a říkal jsem si pro sebe, kdy ode mě odejdou. Ale on vedle mne pořád seděl a já si představoval, že když vystoupím, tak mne zbijí, a budu ležet na chodníku jako nějaký pes. Ale nestalo se to.
Vystoupili a mně se ulevilo. Byl jsem velice vyděšený a vystoupil jsem až na konečné zastávce. Utíkal jsem, co mi nohy stačily. Doběhl jsem domů a všechno řekl mamince.
Od té doby nejezdím autobusem sám, ale s kamarády nebo se sestrou. Nepřeju nikomu, aby se mu tohle stalo. A hlavně ne celé mojí rodině. To už vůbec ne! Ta je pro mne to nejdůležitější na celém světě.
