ZÁZNAM: Slavnostní zahájení výstavy 100 let: Romové v Československu
Události od roku 1918 od vzniku republiky do současnosti přibližuje výstava
100 let: Romové v Československu, která se pro veřejnost otevře v pátek v sále
architektů Staroměstské radnice v Praze. Zachycuje život romské menšiny za první
republiky, protektorátu, socialismu i po listopadu 1989. Akci, která potrvá do
10. listopadu, pořádá spolek Muzeum romského národního obrození s pražskou
Střední odbornou školou managementu a práva. Slavnostní vernisáž, která proběhla
dnes, odvysílala první romská internetová televize ROMEA TV přímým přenosem.
Romové představují největší národnostní menšinu v Česku. V zemi jich podle
odborných odhadů je asi čtvrt milionu. Zhruba polovina z nich žije na okraji
společnosti.
“Není pravda, že bychom byli jen pasivními hráči. Připomínáme různá období za
posledních sto let, kdy jsme se stali obětí různých experimentů, ať už za války
nebo v socialistické éře. I v těch nejtemnějších obdobích ale vznikaly snahy o
identifikaci s vlastním domovem, Romové chtěli být aktivnějšími občany země,”
uvedl zakladatel spolku Emil Ščuka. Podle něj má expozice ukázat to, co se ve
školách běžně neučí. Představit má romské osobnosti a hrdiny i první politické
pokusy.
Výstava zahrnuje dobové fotografie, dokumenty, videa, hudební nahrávky i
obrazy. Expozice se dělí do pěti částí. První mapuje život Romů za první
republiky. Další díl zachycuje válečná léta a romský holokaust, který přežilo
jen několik stovek českých Romů. Třetí část přibližuje socialistický režim a
jeho sociální experty jako přesidlování Romů. Čtvrtý oddíl, který je
nejrozsáhlejší, zaznamenává dobu po roce 1989.
“Tehdy poprvé vznikla skutečně masivnější angažovanost ze strany Romů a
potřeba podílet se aktivněji na chodu země včetně řešení takzvané romské
tematiky. Vznikla první romská politická strana, první vysílání v televizi a
rozhlase, které připravovali Romové, začaly vycházet knihy v romštině,” popsal
Ščuka, který v listopadu 1989 vystoupil jako představitel Romů spolu s Janem
Rusenkem na půlmilionovém shromáždění na letenské pláni v Praze.
Ščuka podotkl, že v letech 1990 až 1992 v tehdejších parlamentech – České
národní radě, Slovenské národní radě a ve federálním shromáždění zasedalo deset
zástupců romské politické strany, devět z nich byli Romové. Expozice ukazuje i
tváře romských aktivistů, novinářů, hudebníků či literátů. Jedna ze sekcí patří
také romistce Mileně Hübschmannové. Pátý úsek výstavy pak připomíná oběti
rasových útoků a poukazuje na vzestup extremismu.
Výstava je putovní. Z Prahy se pak přesune do dalších českých měst a na
Slovensko.
Spolek Muzeum romského národního obrození vznikl v květnu. Chce pořádat
výstavy, setkání, přednášky či vydávat publikace. Cílem je zvýšit sebevědomí
Romů v Česku a představit romskou kulturu a historii ostatním.
