Mária Siváková, povídka: Manuša, aven pes te bavinel - Lidi, pojďte si hrát
Manuša, aven pes te bavinel
Jekhvar pes man miro čhavo phučľas: „Daje, soske pes o bare manuša na kamen
te bavinel? Avava tiž ajso?“ ačhiľom ča te dikhel.
Duminav… ov hino ajso cikno filozofos u mušinav te del pozoris, so leske te
phenel. Mištes džanav, hoj savoro, so leske phenava, les forminel, oda leha
barol.
Štar berš leske, ajso duminalo hin. Pale vareso ajcik keci leske hin, ča te
ov chudel pes te phučel či varekel paľis pre leste nane. Miro somnakuno čhavoro,
miro sa. Sar savore čhave pal lengere daja.
Phenav leske: „Na, tu ajso ňigda na aveha. Bašaviben hin oda najfeder andal
calo ďives. Oda tu keres rado, oda tiro svetos, tire dumi.
Bare manuša bi pen kamenas te bavinel, ča len nane pal calo ďives andre phari
buťi zor pre koda.
Vašoda tu andre škola sikhľuv. Te na džanes vareso, phuč pes. Savoro nevo,
kaj tut te zaujiminel, kaj tut hin ajsi buťi, savi tuke kerela mištes, ajsi, so
avela tiro svetos u tire dumi avena čačipen.“
Na džanav či savoro achaľiľas, aľe duminav peske, hoj oda so pes leske
pačinlas ha. Chudľas man vastestar, zaasanďas the pochuťľas peske.
Na del pes phenel lavatar, sar rado les dikhav. Sako ďives paľikerav le
Devleske u pro khoča mangav leskero sasťipen the bachtalo dživipen.
Lidi, pojďte si hrát
Jednou se mě můj syn zeptal: „Maminko, proč si dospělý nechtějí hrát? Budu
taky takový, až vyrostu?" Zarazilo mě to.
Přemýšlím… je to takový můj filozof a já si musím dávat pozor na to, co mu na
jeho otázky odpovídám. Jelikož si moc dobře uvědomuji, že to co, mu řeknu, ho
formuje, s tím roste.
Jsou mu čtyři roky, je velmi vnímavý – na něco přesne k jeho věku, na otázky
a povídání je nadprůměrný. Prostě moje zlato, moje všechno. Asi jako každé dítě
pro svoji matku.
Odpovídám mu: „Ne, ty takový nikdy nebudeš. Hraní si je to nejlepší z celého
dne.To tě baví, to je tvůj svět, tvé představy.
Dospělý by si rádi hráli,ale někdy na to po celém dni v těžké práci nemají
sílu.
Proto se ve škole uč, dávej pozor, zajímej se o nové věci, ať máš potom
takové zaměstnání, které tě bude bavit, které bude tvým světem, v němž můžeš
realizovat své představy.
Nevím, jestli mě zcela pochopil, ale určitě si z toho vzal něco, co se mu
líbilo. Vzal mě za ruku, pousmál se a povyskočil si.
Nejde pospat slovy, jak moc ho miluji. Každý den děkuji Bohu a modlím se za
jeho štěstí a spokojený život.