Film "V temnotě" nominovaný na Oscara vznikl podle skutečných událostí z nacisty okupovaného Lvova

V polovině listopadu přijde do českých kin nejnovější snímek polské režisérky Agnieszky Hollandové nazvaný V temnotě, který získal začátkem roku nominaci na Oscara. Vznikl podle skutečných událostí z nacisty okupovaného Lvova (tehdy Polsko, nyní Ukrajina), kde údržbář kanalizací schovával za úplatu v podzemním labyrintu skupinu Židů, kteří chtěli uniknout likvidaci ghetta. Snímek dostal i další ocenění, režisérka ho natočila v koprodukci s Německem, Francií a Kanadou.

Po dnešní projekci v Praze Hollandová uvedla, že kladla důraz na realitu a vyhýbala se klišé o holokaustu. Diváky vtahuje do tmavého podzemí i do výjimečného příběhu mužů, žen a dětí, kteří se čtrnáct měsíců snaží v atmosféře vzrůstajícího nebezpečí vyhnout smrti. Zpočátku byla totiž hlavním motivem údržbáře cynická snaha vydělat. Postupně ale vzniklo mezi ním a skupinou pouto, které se s každou dramatickou událostí prohlubuje.

"Scénář Kanaďana Davida F. Shamoona podle knihy Roberta Marshalla ukazuje, jak tenká je hranice mezi dobrem a zlem, vraždou či spasením. Jeho hrdiny jsou obyčejní lidé, s nimiž se divák může ztotožnit. Každý si může položit otázku, jak by se v té které situaci zachoval sám," řekla režisérka ČTK. Skupina žila v tmavých, mokrých a páchnoucích chodbách více než rok. I proto to Hollandová chtěla nějak realisticky vyjádřit, vtáhnout diváky do filmu, aby měli pocit, že se nacházejí v podzemí.

"Je to film o lidech v mezní situaci. Ukazuje, čeho jsou schopni, jaké nebezpečí v nich dřímá. A nezáleží na tom, jestli jde o Židy, Němce či Poláky," dodala. V Polsku lze podle ní na levnější snímky sehnat finance, ovšem ona dostala ještě peníze z Německa, kde hodně natáčela, a z Kanady. "Celkem to asi stálo 4,5 milionu eur (zhruba 114 milionů korun)," dodala.

Film prý byl prodán do tří desítek zemí. "Naposled jsem s ním byla v Japonsku, Nizozemsku a ve Francii," dodala. Česká veřejná premiéra se uskuteční 14. listopadu ve Španělské synagoze v Praze.

Hollandová převzala na letošním Febiofestu cenu Kristián za přínos světové kinematografii. Na jaře natáčela v Česku drama Hořící keř, připomínající alarmující čin Jana Palacha, který se po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v lednu 1969 upálil na protest proti nastupující normalizaci. Televizní snímek z produkce HBO se zabývá i osudy jeho blízkých a stavem společnosti v posrpnovém Československu, premiéru bude mít v příštím roce.