Dobu od protektorátu do listopadu ukáže počítačová komiksová hra. Figuruje v ní i romská dívka

S dobou od nástupu protektorátu do listopadu 1989 by se studenti a studentky
středních škol mohli seznamovat i díky počítačové komiksové hře. Přibližuje
atentát na Heydricha, odsun Němců či 50. léta. Výukovou simulaci na
KomiksFESTU v Praze představili někteří z autorů. Osmý ročník mezinárodní
přehlídky komiksů se koná od středy do neděle. Podle výkonného ředitele akce Joachima Dvořáka zájem o komiksové
příběhy v Česku roste.

"Komiks je naprosto skvělé médium, které umožňuje prolínání různými vrstvami
umění, žánry. Dokáže velice rychle reagovat na společenská témata. Komiks nejsou
jenom příběhy pro děti," řekl Dvořák. Podle něj komiksová tvorba přitahuje
stále větší pozornost čtenářů, ale i galeristů a nakladatelů. Na trhu se tak
dostává čím dál víc původních komiksů. Setkání s řadou tvůrců, představení
nových knih či promítání si dnes v pražském prostoru MeetFactory nenechaly ujít
stovky lidí.

Komiksy mají i své ocenění s názvem Muriel. Tuto postavu vytvořil kreslíř
Kája Saudek. Podle pořadatelů je to jedna z nejkrásnějších komiksových figur v
Česku. Muriel za scénář dnes dostal Pavel Čech za Velké dobrodružství Pepíka
Střechy. To se stalo také domácí komiksovou knihou roku. Cenu za kresbu má
Kateřina "Ktaiwanita" Bažantová za Brutto #7: Pippo a zlatý brouk. Nejlepší
zahraniční knihou je Fotograf. Do síně slávy vstoupil výtvarník Adolf Born.

Komiksoví tvůrci se věnují moderní historii už delší dobu. Před pár lety ji
představila už úspěšná komiksová kniha Ještě jsme ve válce. Dobu totalitních
režimů má teď přiblížit komiksová počítačová hra, která by se do středních škol
měla dostat v roce 2015. Skládá se z několika modulů. První zachycuje
protektorát, druhý odsun Němců, třetí 50. léta. Další se připravují.

Zatímco první příběh je černobílý, ostatní získávají barvy. Hráči děj
posouvají třeba kliknutím na bublinu s textem. Na výběr mají také různé otázky,
osud se tedy může ubírat trochu jiným směrem. Komiks doplňují vystoupení
neherců, kteří ztvárňují postavy v současnosti a dokreslují děj vyprávěním
vzpomínek. I když to nejsou skutečné osoby, přednesené zážitky vycházejí z
reality. Na scénáři i vyobrazených místech a situacích autoři spolupracují s
historiky. V příbězích se objeví třeba kolaborant, vězeň koncentračního tábora,
židovský mladík, romská dívka, převáděč přes hranice, emigranti či estébák.

Autoři podotýkají, že postavy nejsou černobílé, tedy ani čistě kladné, ani
naprosto záporné. Mají tak mezi studenty vyvolat diskusi. "Není řečeno, kdo byl
hrdina. Je to civilní. Jsou tam běžní lidé se svými problémy," řekl výtvarník
Petr Novák, známý jako Ticho 762. Do komiksu převádí dobu protektorátu a 50.
let.

V modulu se objeví také sběrný tábor pro Romy v Letech u Písku. "Snažíme se
položit i tuhle otázku. Třeba ji někdo zvedne," doufá scénárista Martin
Šinkovský. Podle grafika Richarda Alexandera ale hra žádné řešení nedává, má
hlavně odstartovat debatu. Pomocí komiksu se mladí s historickými událostmi
seznámí nenásilně, díky kresbám si je také snadněji zapamatují, dodal Alexander.

Nyní se hra testuje ve 13 školách. Využívat by ji měli učitelé hlavně v
dějepisu. Dostat by se měla ale i na pulty.

Simulace vzniká v projektu Národní a kulturní identita. Financuje ji
ministerstvo kultury. Podílejí se na ní experti filozofické a matematicko
fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Stojí za ní organizace Post Bellum a
Generation Europe.