Cesta ven získala 7 Českých lvů. Režisér Petr Václav přesto pochybuje, že česká společnost má o téma zájem

Letošní ročník výročních cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český
lev ovládl film Petra Václava Cesta ven. Cenu získal v těch nejprestižnějších
kategorií jako je nejlepší film, režie nebo scénář. Českého lva v pražském
Rudolfinu za nejlepší herečku v hlavní roli si odnesla i Klaudia Dudová. Film
získal Českého lva i v kategoriích kamera, zvuk a střih. Cesta ven byla
nominovaná celkem desetkrát.

Mínění akademiků se dnes ztotožnilo s výsledky nedávno udělených Cen české
filmové kritiky. Kritici udělili Cestě ven při menším počtu kategorií čtyři
ceny.

Vítězná Cesta ven, k níž Petr Václav napsal i scénář, pojednává o mladé
romské matce odmítající se smířit s nepříznivým společenským statusem a snažící
se vybojovat lepší život pro sebe i svou dceru. Odvaha a rodičovský cit jí
pomáhají překonat překážky v podobě dluhů, mantinelů většinové společnosti i
problémů ve vlastní komunitě. Cenu za kameru k tomuto snímku si odnesl Štěpán
Kučera, za střih byl oceněn Florent Mangeot a za zvuk Daniel Němec a Ivan Horák.

Rozhovor s režisérem filmu Petrem Václavem

Co pro Vás ocenění Cesty ven znamená? Pro Vás,
pro film samotný, pro jeho tematiku…

Český lev pro Klaudii Dudovou a nominace pro Máriu Ferencovou-Zajacovou byly pro mne velmi
radostnou zprávou. Samozřejmě, jsou oceněné za své herectví, což mne jako jejich režiséra, který je objevil, velmi těší. Nicméně nemohu nevnímat
přesah tohoto úspěchu: dokázali jsme, že díky filmu se mohou dostat na světlo
světa a do popředí i jinak zapomenutí lidé, kteří ani nevěděli o svém talentu,
o své schopnosti vypovídat. Díky příležitosti, kterou dostali, nejen dvě nominované
herečky, ale také například Zdeněk Godla, možná dokáží i nadále uspět. Moc bych jim přál, abych nebyl jediným režisérem, který jim dá práci. Rád bych, aby tomu tak bylo a aby Romky a Romové mohli vidět v Klaudii a Márii
příklad toho, že lze najít svou cestu ven, svou šanci. Že lze v životě obstát.

Povedlo se filmu v dosahu, jaký měl, rozpoutat diskusi nad "zprávou", kterou chce divákům předat?

Filmu se, myslím, zdaleka nepodařilo rozpoutat diskusi, kterou by si
zasloužily problémy, o kterých Cesta ven pojednává. To je ovšem bohužel osud mnoha důležitých témat. Jakoby média, školy a česká společnost o diskusi spojenou nejen s naším tématem ani neměla zájem.

Mimochodem, díky filmu, který jsem natočil v létě (Nikdy nejsme sami) jsem v
rámci obsazování dětských roli objel desítky dětských domovů. Byl jsem udiven,
nakolik děti vychovávané institucemi České Republiky vedou rasistické a homofobni řeči. Nabyl jsem dojmu, že tato témata s nima vychovatelé příliš neprobírají, že nevedou děti dostatečně k toleranci. A nebo že k netoleranci,
kterou si děti přinášejí do dětských domovů z venčí, nejsou dostatečně a principiálně intolerantní.

Na jednu stranu snímek získává spoustu krásných cen (gratuluji 🙂 ) – na druhou stranu neláme
rekordy v návštěvnosti , což se ale dalo čekat, nelze ho srovnávat s komerčním mainstreamem. Jste s jeho dosahem spokojený?

S dosahem filmu samozřejmě nejsme spokojeni, i když čísla jsou na druhou
stranou velmi relativní. V kině vidělo náš film pár tisíc diváků. Převedeno na počet čtenářů náročnější knihy českého autora to vlastně není špatný výsledek. Ne
ekonomicky ale ve smyslu dosahu mezi intelektuální elitou, která má vliv na směřování této společnosti. V televizi jsme měli naopak velmi vysokou sledovanost. Tam se náš film jednoznačně prosadil. A na internetu, jakmile je
pirátský zveřejněn, má velmi dobrou sledovanost. Myslím si, že neúspěch v kinech a na placeném streamingu nevypovídá tolik o našem filmu jako o povaze českého diváka a druhu konzumace, kterému dává přednost. Když k tomu přidáme fakt, že Cesta ven jde na jaře do kinodistribuce ve Francii, myslím si, že nakonec nebude výsledek našeho snažení zas tak špatný.

VIDEO