Aktuálně.cz ke karlovarskému festivalu: Na Mela Gibsona praskly skandály dokazující jeho antisemitismus, rasismus a šovinismus
Všichni víme, že pořadatelé karlovarského filmového festivalu potřebují každý
rok přivést alespoň jednu velkou hollywoodskou hvězdu. Jenže Mel Gibson? Takovou
podivnost jsme tu snad ještě neměli. Jeff Goldblum by to nejspíš označil za
„nejblbější nápad v historii blbých nápadů“. A měl by pravdu… Takto glosuje
pozvání Mela Gibsona na karlovarský filmový festival
server Aktuálně.cz.
Na Gibsona v posledních letech prasklo hned několik skandálů, především na
audio nahraných výlevů dokazujících jeho hysterický antisemitismus, rasismus a
šovinismus.
Jistě si vždycky můžeme říkat, že některé tyto výroky byly vytrženy z
kontextu, že ve skutečnosti se tak chová značná část celebrit a Gibson měl
prostě smůlu, že se na veřejnost dostaly zrovna jeho poklesky. Obhajovat jeho
násilné sklony vůči manželce "její vlastní chybou" se pak stalo na internetových
fórech evergreenem. Kvantita a konzistence jeho „afér“ ale překročila možnost
větší křivdy a celkem bezpečně si můžeme být jistí, že jde o člověka
přinejlepším „morálně pochybného“. Tedy "přinejlepším".
Přesvědčený antisemita a rasista
Navíc se podobné excesy nevážou jen k osobnímu Gibsonovu životu, ale i k jeho
dílu z posledních let. Kromě samoúčelného násilí je úchylně brutální Umučení
Krista, Gibsonův nejvýraznější autorský počin, nepokrytě a nepřekvapivě
antisemitské, což by mělo na středoevropskou zemi automaticky působit jako
červený hadr na býka.
Jistě existují druhy skandálů, které může být „atraktivní“ přehlížet nebo
podporovat. Pozvat Larse von Triera po jeho překroucených hitlerovských
prohlášeních by bylo zcela v pořádku, protože každý inteligentní člověk si
uvědomuje nesmyslnost celé anabáze. Získat Woodyho Allena těsně po další
eskalaci jeho nepřehledných milostných avantýr by bylo odvážně ambivalentní.
Když ale země, která si prošla druhou světovou válkou, pozve a především
ocení za celoživotní dílo v tuto chvíli takřka neaktivního filmaře, mediálně
definovaného výhradně skrze antisemitismus, rasismus a násilné sklony, je
namístě se proti tomuhle rozhodnutí ohradit jako podivnému a především
zbytečnému. Už jen proto, že jakkoliv byl Gibson zábavný herec, jeho přispění
kinematografii jako „umění“ není zrovna bezbřehé".